"Největším štěstím v životě člověka je vědomí, že nás někdo miluje proto, jací jsme, nebo spíše přesto, jací jsme." - Romain Rolland

Cesty jinými světy-poděkování

22. června 2013 v 19:39 | Kate Černobílá |  Cesty jinými světy (první verze, čekající na smazání)
Nadpis mluví za vše. Je mi vážně smutno a mám hroznou náladu, tak snad to neovlivnilo tenhle článek a jsou to stejné bláboly, jako obvykle. Chtěla bych jen říci, že děkuji. Děkuji vám všem, kdo tohle čtete. Opravdu a upřímně vám patří můj vděk.
Poděkování

A máme tady sice podle mého názoru vůbec ne zdárný konec. Zaprvé děkuji všem vám, kterým se dostala do rukou tahle kniha měli dostatek trpělivosti, aby se prokousali až sem. Kniha bez čtenářů by nebyla nic a nesmírně si vážím, že se tohle vůbec někdo obtěžuje číst. Děkuji.

Děkuji mým rodičům, za to, že mě nechávali sedět hodiny před notebookem a sepisovat tohle. Moc vám děkuji, napsat knihu, jedno jak krátkou a pitomou byl jeden z mých snů.

Děkuji všem mým internetovým čtenářům a čtenářkám. Bez vás by nemohl existovat blog a natož tahle kniha. Děkuji, Madge a Fráno, vám dvěma obzvláště. Děkuji také mé spoluadmince Petře, která tady sice moc často nebývá, avšak stejně jsi má kamarádka, skvělá spisovatelka a vůbec moc děkuji.

Ale mé hlavní poděkování a vděk patří Karin, mé nejlepší kamarádce. Kdyby nebylo tebe, nepsala bych a to je to nejmenší. Myslím, že kdyby nebylo tebe, byla bych ještě horším člověkem než jsem a docela určitě bych nebyla mnou. A Cesty jinými světy? Ty ti vděčí za holou existenci, však kolikrát jsi mi nevědomky vnukla nápad, upozornila mně na blbosti a byla ochotna snášet hodiny a hodiny mého žvanění? Jednoduše děkuji.

Chtěla jsem toho na závěr napsat tolik, ale když tady sedím nad psacím programem a klávesnice je provokativně několik minut netknutá, nějak mě nenapadá slov. Pokud jsem někoho vynechala, není to proto, že bych na něj zapomněla, ale proto, že zrovna teď, v tenhle moment si nedokáži vybavit.

No, snad to bude již všechno. Budu ráda za vaše komentáře, názory, kritiku. Snad už zbývá jen zahrát si na nesnesitelnou filozofku a připomenout, že to, co je viditelné, je pouze zlomek světa, který můžeme vidět-ovšem chceme-li.

Děkuji.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 reveriedreams reveriedreams | E-mail | Web | 23. června 2013 v 18:21 | Reagovat

Páni, nádherné poděkovaní. Nevíš, jak si toho vážím. Hodně štěstí do dalšího dílu! Smekám před tebou.

2 Kate Černobílá Kate Černobílá | E-mail | Web | 23. června 2013 v 18:30 | Reagovat

[1]: Děkuji.

3 Filip Navrátil Filip Navrátil | E-mail | 25. června 2013 v 20:50 | Reagovat

je to kruto-přísný

4 Kate Černobílá Kate Černobílá | E-mail | Web | 26. června 2013 v 13:34 | Reagovat

[3]: Tak přece jen jsi dorazil v tato kybernetická místa...
No, ovšem, krutopřísné to je, hlavně když si přečteš tak akorát poděkování...
Pokud smím prosit o kritiku ke knize, ne k poděkování, byla bych za to vděčná.
A mimoto, sázka...
Krom toho, vítej.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama